Cože? Ty ve 30 ještě nemáš dítě?!

Slýcháváte podobné hlášky? A taky už z nich máte tak trochu osypky?

Jak se náš věk pomalu kutálí ke třicítce, začíná se nám do mysli vkrádat představa o založení rodiny. Ať už nám začínají tikat biologické hodiny nebo nám okolí zasadí brouka do hlavy o tom, že by teda tikat měly, třicítka je prostě věk, kdy je mateřství téma č. 1.

Jakmile ručička našich životních vah začne ukazovat věk s trojkou na začátku, funguje to, jako spouštěč pro naše úvahy o rodičovství nebo to alespoň přímo magicky působí na naše okolí.

Je pravda, že tento rok mám pocit, že se buď všichni kolem mě vdávají, rodí nebo se rozchází. Jak kdyby se nutně muselo něco dít a bylo zakázané jenom tak životem plynout bez nutnosti kupovat svatební nebo těhotenské šaty. A přitom jenom to přirozené bytí je tak nádherné.

Pokud teda nespadáš zrovna do té rodící skupinky, je možné, že jsi slyšela už některý z následujících výroků:

Rodiče: jsme jediní, kdo ještě nemá vnoučata!

Gynekolog: Jako nechci vás do ničeho tlačit, ale víte, že čím jste starší, tím se vám tvoří míň vajíček?!

Kolegyně: hm, takže ty děláš kariéru jo?

Tchýně: no tak víš, že už nejsi nejmladší.

Sousedka: vy toho psa máte místo dětí, co?

Bývalá spolužačka: a vy jako děti neplánujete?

Trafikantka: Ty dnešní žáby čekaj na prince a pak se diví, že jim to nejde.

Mimi fórum: single třicítky jsou ty zoufalky, co tak dlouho vybíraj, až přeberou a pak ti ukradnou manžela.

Tak tihle všichni lidi si neuvědomují jednu věc – ubližují. Nevidí totiž pod povrch a nevidí to nejdůležitější a to, co se ti honí hlavou, co prožíváš, co tě trápí.

Možná jsi sama nebo tvůj partner mít dítě zatím nechce nebo vám to i přes veškerou snahu a výpočet plodných dní nejde a nebo prostě na mateřství nejsi ještě připravená.

Život je složitý a pestrý o krásné chvíle i pády. Nevěřím, že všichni ti radílci si prochází životem jako růžovou zahradou. Vrtá mi proto hlavou následující otázka – proč mají jednoznačný názor na všechno, i když nevidí celý příběh. Proč jim chybí takt, porozumění a empatie.

Není všechno zlato, co se třpytí a není vše tak jasné a jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Jistě ve svém okolí najdeš spoustu lidí, kteří jsou více než ochotní rozdávat nevyžádané rady nebo zpochybňovat jakákoli tvá rozhodnutí. Jejich poznámky můžou bodat jako nůž, zvlášť když (byť nevědomky) zaútočí na bolavá místa.

A víš ty co?

Cokoliv co chceš, cítíš a uděláš, je v pořádku. To, že se na mateřství necítíš a možná nebudeš cítit nikdy. To, že chceš mít dětí jako smetí. To, že se i „v tomhle věku“ rozejdeš s partnerem, protože nesdílíte stejné hodnoty. To, že si troufneš být svobodná matka. To, že se rozhodneš žít podle sebe.

Je to tvoje rozhodnutí a jsi za něj zodpovědná. Ne tvoji rodiče nebo kamarádi. Ty. Ty slízneš všechnu smetanu nebo se budeš brodit bahnem.

Tohle jsou ty slunné a zároveň stinné stránky dospělosti. Vzít rozhodnutí do svých rukou a být zodpovědná za své činy.

Držím ti palce, ať tě dovedou ke šťastnému životu.

PS: Vzkaz pro všechny chytráky a radílky – starejte se o sebe a svůj život. Věřím, že na něm máte ještě spoustu práce.

Amen!

Daniela Vaněčková
„Pomáhám ženám objevit to kouzlo, které se skrývá ve věku majícím trojku na začátku. Poznáváme společně éru plnou sebevědomí, elánu, tvůrčí energie, překonávání strachů a najití sama sebe. Jsem žena, která s příchodem třicítky roztáhla svá křídla a nasává plnými doušky krásy života.” Můj osobní příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou e-booku 5 důvodů, proč je překročení třicítky nejlepší fází v životě ženy. >> a zároveň e-booku Žárlivost: dobrý sluha, ale zlý pán? >> a také tištěné knihy Dvanáct měsíců před a po >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.