Poštovné zDARma: Knížka Dvanáct měsíců před a po >>>
Kolikrát jsem to slyšela od ostatních a kolikrát jsem to říkala sama sobě, když jsem ospravedlňovala své chování. Dnes už vím, že láska = důvěra. S majetnictvím nemá nic společného.
Žárlivost. Jedno slovo vystihující tolik věcí. Bezmoc, závislost, posedlost, touhu, trápení, vlastnictví, obavu, hněv,…
A hlavně STRACH. Strach o to, že ztratíme toho, koho milujeme. Strach, že zůstaneme sami a že nás nahradí někdo lepší. Strach, že si nezasloužíme lásku a pozornost.
Taky jsem ten nápoj ne(lásky) ochutnala. Ten zabijácký koktejl všech pocitů, které měly za následek, že jsem se cítila nemilovaná a méněcenná.
Všechen ten mix pocitů jsem dříve zažívala zcela běžně. Mozek začal pracovat na plné obrátky a v mé hlavě se odehrávaly příběhy, za které by se ani Agatha Christie nemusela stydět.
Vztekala jsem se, brečela jsem, trápila se, litovala a hlavně nechápala. Proč nejsem v pohodě? Proč se nedokážu uvolnit? Proč to tak hrotím? Proč se nemůžu zabývat ničím jiným?
Věděla jsem, že kvůli všemožným scénám se ode mě partner odtahuje. Cítila jsem, že mě má rád. Tušila jsem, že mé obavy jsou neopodstatněné. Ale to vnitřní pnutí, ten neklid a rozladěnost, tohle vše bylo silnější, než já.
Vztah se pomalu bortil, jako už několik předtím a mně došlo, že teď je to na mně a o mně. Ne o tom, až ten druhý udělá to a to a to a hlavně nebude dělat toto a tamto.
> Měla jsem někdy vážný důvod mu nevěřit?
> Co nejhoršího by se stalo, kdyby se mé obavy potvrdily?
> Naplňuje mě tento vztah?
> Co pro sebe udělám, abych byla šťastná?
Díky těmto otázkám jsem si ujasnila, že mi na mém vztahu a především na mně záleží. Že chci žít spokojený a naplněný život, který v neustálých obavách opravdu nenajdu.
Začala jsem na sobě pracovat a objevila několik jedinečných technik, díky kterým jsem dokázala zmírnit bušení srdce a umlčet ten zákeřný hlas v mé hlavě. Ten je čím dál tím slabší a můj život kvalitnější.
A dnes? I když se nevznáším neustále na růžovém obláčku (a nevěřím těm, kteří se tváří, že to tak mají), jsem nejspokojenější, co jsem kdy byla.
A co ty? Chceš být šťastná?