#kazdydenjeduvodkradosti

Pokud mě sledujete na instagramu (Klub_třicátnic), jistě víte, že #kazdydenjeduvodkradosti je můj nejpoužívanější hashtag. Zařadila jsem ho kvůli jedné prosté maličkosti a tou je, že si chci připomínat ty drobnosti, které dělají mé dny a život hezčím.

Nevím jestli je to dnešní dobou nebo si toho víc všímám, ale mám pocit, že si všichni kolem pořád na něco stěžují. Vypichují slabosti svého života, zaměřují se pouze na to negativní a neuvědomují si, jaký dar jim byl dopřán už jen tím, že na tomto světě můžou být… přitom kolik lidí tu chtělo být a už nemohou… to nikdy nepochopím…

Negativita kolem nás…

Tento týden jsem absolvovala dvoudenní pracovní školení, které bylo výjimečně velmi přínosné. Celkový dojem mi ale kazil jeden rušivý element sedící vedle mě. Tím někým byla těhotná kolegyně, která místo toho, aby v záplavě štěstí z vysněného dítěte byla úplně v pohodě, tak pořád jenom znechuceně vzdychala a hučela do mě, proč toto nepůjde a tamto už vůbec ne. Když jsem jí pobídla, ať své připomínky sdělí i přednášejícím, tak jenom záporně kroutila hlavou, že to nemá vůbec cenu.

A tak si tak říkám, jestli to je specifikum našeho národa?! Stěžovat si potichu ostatním, to umíme bravůrně. Ale změnit to, ozvat se, stát si za svým… zahájit akci, to nám moc nejde. Kdyby to šlo, mohli bysme třeba být šťastní a něco změnit! No ty brďo a co pak?!

Je mnohem snažší být zaseknutý, poddávat se negativním pocitům a cítit se ublíženě, než udělat něco jinak. Změny se každý totiž bojí. I když rozumově změnu chceme, tak se jí nějak podvědomě bráníme, je to naše ochrana před vstupem do neznámých vod.

Blíží se doba prázdnin a tak si dovoluji ještě vzpomenout na loňskou dovolenou v Kalábrii. Italové jsou zvyklí stolovat jinými způsoby a hlavně se sdílet s ostatními a navazovat nové vztahy. Díky tomu nás šoupli ke stolu, kde nás sedělo dohromady 9 Čechů a Slováků. Zprvu jsem to nevítala úplně nadšeně, přece jenom, když si chce člověk říct něco intimně s partnerem, tak nepotřebuje, aby se mu nevítaně do hovoru přidružil i někdo další a to se opravdu dělo.

Na zamilované hovory nebyl čas, navodila jsem si tedy pozitivní vlnu, že se alespoň seznámíme, pobavíme a třeba se dozvíme i něco zajímavého. A to jsme si dali!

Představte si, že na italském all inclusive neměli polévky! Kdo to kdy viděl! Všude je maj! Za to tam měli mořské plody, prosciutto, sýry, pizzu a spoustu salátů. Blééééé

Dokonce jim na pokoji nevyměňují ručníky! Radíme jim, že pro výměnu ho musejí hodit na zem. No to se jim nikdy nestalo! V Turecku ho mění automaticky!

Každý si u stolu zabral nějaké místo, které se pak nesmělo měnit. Tedy alespoň dle našich spolustolovníků. Jednou jsme jim zasedli to „jejich“, takže další dny seděli u stolu vždy první a když jsme šli na večeři ve stejný čas, tak zrychlili krok, jakmile nás zahlédli! Ano, na to, že tito konkrétně byli již v důchodovém věku, tak sprintovali, aby byli u stolu první a vítězně se usadili. Pobavilo nás to královsky, tolik prči díky nim. Na druhou stranu si říkám kolik stresu a následného užívání si pocitu vítěžství to asi přineslo jim :)

Každý den je důvod k radosti

Netvrdím, že já si nikdy nepovzdechnu. Že nemám tendenci si vylít srdce, jak je ten život nespravedlivý… ale je to pro mě takové setřesení starostí a nakopnutí do dalšího spokojeného bytí. Opravdu se nemusíme neustále smát, jako měsíček na hnoji. Nikomu není pořád jen do smíchu. To, co mi ale vadí, je libování si v takových situacích a utvrzování se v tom, jak je ten svět jedna velká černá díra.

…. jelikož….

#kazdydenjeduvodkradosti

A je potřeba se radovat ze zdánlivých maličkostí a samozřejmostí:

  • Že máme před sebou další zajímavý den
  • Že naše přítomnost dělá někoho šťastným
  • Že venku svítí sluníčko
  • Že si můžeme zajít na kafe, aniž bysme pětkrát obrátili korunu v ruce
  • Že ačkoliv syn dostal ve škole špatnou známku, tak se vrátil domů
  • Že ti kolegyně nabídla čokoládu
  • Že sis přečetla obohacující článek (třeba tento :-D )

Každý den nás obklopuje spousta věcí, které dělají náš život mnohem hezčí, ale my se soustředíme především na ty, které nejsou tak, jak bychom si představovali… Tak zkusme tu energii zaměřit pozitivním směrem… zkuste si před spaním zopakovat, co vám ten den udělalo radost… uvidíte, že výsledek na sebe nenechá dlouho čekat :) negativních věcí sice neubude, ale nebudete se na ně již tak soustředit, takže přestanou být tolik podstatné a nebudou vám brát tolik energie.

Připomínejte si, že #kazdydenjeduvodkradosti pravidelně.

PS: A jaký je ten váš dnešní důvod?

Daniela Vaněčková
„Pomáhám ženám objevit to kouzlo, které se skrývá ve věku majícím trojku na začátku. Poznáváme společně éru plnou sebevědomí, elánu, tvůrčí energie, překonávání strachů a najití sama sebe. Jsem žena, která s příchodem třicítky roztáhla svá křídla a nasává plnými doušky krásy života.” Můj osobní příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou e-booku 5 důvodů, proč je překročení třicítky nejlepší fází v životě ženy. >> a zároveň e-booku Žárlivost: dobrý sluha, ale zlý pán? >> a také tištěné knihy Dvanáct měsíců před a po >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.