Proč je důležité trávit čas sama se sebou? +1 tip pro otrlé :)

Nemyslím tím čas, kdy sebou po náročném dni flákneš na gauč, zapneš si telku nebo si do ruky vezmeš telefon. Mám na mysli čas, kdy jsi sama se svými myšlenkami.

Článek si můžeš pustit i ve formě 10minutového videa na YouTube.

 

A nebo číst dál.

Může to být půlhodinka v kavárně nebo na procházce, kdy tě nic neruší, užíváš si okamžiku, zklidňuješ se a jen zpracováváš myšlenky, které ti přijdou do hlavy. Dneska se to odborně nazývá mindfulness, dříve se tomu říkalo „zírání do blba“.

Máš takové okamžiky ve svém životě? A máš takové okamžiky minimálně jednou denně? Jestli ne, tak je doporučuju co nejdříve zařadit.

Na psychickou pohodu bude mít příznivý vliv i jen deset minut meditace nebo zavřené oči a hluboké dýchání, kdy se budeš ladit sama na sebe.

Díky tomu zklidnění a utišení hlavy k tobě můžou začít chodit dost zásadní myšlenky, které v tom celodenním provozu a chaosu nemají šanci k tobě přes všechny nákupní seznamy, povinnosti a plánování, přijít.

Určitě jsi to už zažila sama, že když se sprchuješ, sedíš na záchodě nebo upadáš do spánku, tak najednou ti bleskne v hlavě myšlenka, která změní všechno. Dá ti řešení problému, se kterým sis nevěděla rady nebo jiný náhled na nějakou situaci nebo před sebou vidíš svůj život a přesně víš, jakým směrem jít nebo nejít.

Tak to jsou ty chvilky, kdy jsi v přítomnosti, na nic cíleně nemyslíš, nic neanalyzuješ, nic neřešíš, takže se konečně tvůj vnitřní hlas dostane ke slovu. A i proto je dobré si to zpomalení v průběhu dne dopřávat, a to především v případě, kdy máš pocit, že nestíháš a lítáš od ničeho k ničemu, protože těch deset minut bude pro tvou rozlítanost naprosto zásadní. Zklidníš se, během toho, jak se na sebe budeš ladit, tak se ti automaticky utřídí myšlenky a budeš následně efektivnější.

Pokud tyhle své chvilky v každodennosti zvládáš, mám pro tebe jeden tip pro otrlé, který tě ale může posunout mílovými kroky na cestě sebepoznání. A tím krokem je – vyraž někam sama. Úplně sama. Minimálně na víkend, ideálně déle.

Já jsem se teď vrátila ze 4denního tripu po severní Itálii. Byla jsem tam sama. Jen já a můj batoh. A ač je zážitky určitě fajn s někým sdílet a posilovat jimi vztahy s jinými lidmi, tak je jednou za čas potřeba také posilovat vztah s člověkem nejdůležitějším, a to sama se sebou.

Je dobré být delší dobu sama. Spoléhat se jen sama na sebe. Vytáhnout ty odvážné a dobrodružné stránky tvé osobnosti, které neměly doteď šanci se projevit.

Možná sis teď řekla „joo, to zní dobře, ALE…“. Objevily se tvé limity. Např.:

Je to trapný. Proč ti to tak přijde? Kdo to říká? Máš třeba přesvědčení, že samy cestují jen „chudinky“, které nikoho k sobě nenašly?

Co když se něco stane. Ano, to se opravdu může stát. U nás i v zahraničí. Předej někomu dalšímu údaje o tvém ubytování, sdílej s blízkými polohu svého mobilu, udělej si dobré pojištění v případě cesty do zahraničí a odpověz si na otázky: „Co můžu udělat pro to, abych byla co nejvíce v bezpečí? Jak se zajistit? Co v případě konkrétních krizových situací budu dělat?“ Díky tomu budeš připravená pro případný špatný scénář, který se s největší pravděpodobností nenaplnění, ale připravenost tě uklidní.

Bojím se. Rozumím. A čeho přesně se bojíš? Zvědom si své strachy a zjistíš, že jsou to víceméně všechno překonatelné věci.

Jak to bude vypadat. Máš strach, že tě odsoudí okolí? Může se stát. Každý člověk ale toto tvé rozhodnutí bude vnímat podle svého nastavení – to je zásadní informace. Bude to jeho subjektivní názor, který nic neukazuje o tobě, ale jen o něm. Já se setkala s pocity na všech škálách – od totálního nepochopení, politování, že nemám s kým jet, až k obdivu a následné inspiraci, kdy jsem tím jednu kamarádku tak inspirovala, že si rovnou koupila letenky.

Cestování sama se sebou, ať už po světě nebo ČR, má své výzvy. Pro mě ale převažují plusy.

  • Spoléháš jen sama na sebe. Každá zvládnutá situace ti posílí sebevědomí a to ti dodá kuráž do dalších životních výzev.
  • Program si naplánuješ podle sebe. Můžeš spát, jak dlouho chceš. Chodit na jídlo, kam chceš. Bavit se s kým chceš. Obdivovat krásu jednoho místa, jak dlouho chceš. Uvidíš vše v úplně jiné perspektivě a rozměrech, když si vše musíš plánovat sama a můžeš si vše přizpůsobovat nikoliv podle předem dohodnutého harmonogramu, ale podle toho, jak to sama cítíš.
  • Budeš plná o zážitky ke sdílení. Budeš moct vyprávět každému, co jsi zažila a obšťastňovat fotkami i duše, které by normálně jely s tebou.
  • Budeš mít ze sebe skvělý pocit a vědět, co vše zvládneš. Utvrdíš se v tom, že se na sebe můžeš spolehnout a že jsi opravdu sama sobě nejlepší kámoškou.
  • Budeš si vážit svého doma. Já to tak teda  mám, že po cestách, i když se mi na nich líbilo, tak mám po návratu slastný pocit, když si lehnu do své postele a zavrtám se do peřin.
  • Jako bonus ti navíc mohou přijít nové vhledy na situace, které řešíš. Poznáš sama sebe zase o kousek víc.

 

Fakt to bude vše jenom tak zalité sluncem?

Samozřejmě, že ne. Ani na mém výletě nebylo vše jenom zalité sluncem a dobrou náladou. Během těch pár dní začaly vylézat na povrch věci, které by v klasické bublině s někým nedostaly šanci. Byly chvíle, kdy mi přišlo na mysl, že mě to takhle nebaví a to především ke konci, kdy už jsem sotva pletla namoženýma nohama..

Byly chvíle, kdy jsem byla v naprosté euforii. Musela jsem ale být v upřímnosti sama k sobě. Nemohla jsem ty myšlenky ve své hlavě potlačit tlacháním s někým jiným. Musela jsem si to prožít. A jelikož na mě přišla únava a PMS, tak to bylo místy velmi výživné.

Jediná chvíle, díky které jsem umlčovala své myšlenky, byla při zírání do telefonu. Úplně mi došlo (zase!) jaký je to žrout času, po kterém automaticky sahám, když se na minutu zastavím, sednu na lavičku a hned kontroluju. Vytahuju, abych fotila. Jak tu moji pozornost stahuje od krás všedního dne.

Musela jsem se pomyslně pleskat přes ruku, abych po tom mobilu automaticky nesahala hned, jak se posadím na lavičku. Uvědomění je jedna věc, ale převést to do reality je alespoň u mě stále ve formě více nebo méně úspěšného procesu.

Být pár dní sama se sebou mimo svou známou kotlinu, je něco, co rozhodně doporučuju pro své sebepoznání, zažít. 

Pokud tě to láká, pojď do toho. Pokud tě to zatím neláká, tak semínko bylo zaseto a možná dříve nebo později tě to lákat začne :) Ale pozor, je to návykové!

Daniela Vaněčková
„Pomáhám ženám objevit to kouzlo, které se skrývá ve věku majícím trojku na začátku. Poznáváme společně éru plnou sebevědomí, elánu, tvůrčí energie, překonávání strachů a najití sama sebe. Jsem žena, která s příchodem třicítky roztáhla svá křídla a nasává plnými doušky krásy života.” Můj osobní příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou e-booku 5 důvodů, proč je překročení třicítky nejlepší fází v životě ženy. >> a zároveň e-booku Žárlivost: dobrý sluha, ale zlý pán? >> a také tištěné knihy Dvanáct měsíců před a po >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.