Máš odvahu vyměnit středeční seks za čtvrteční?

Dneska ti chci povyprávět jeden tragikomický příběh. Možná u něj budeš zvedat obočí (tím líp) nebo ti bude připadat úplně v pohodě (tím hůř).

Je to reálný příběh z mé rodiny, který má naštěstí (snad) dobrý konec…

Ženy, které žijí s nedostatkem sebe-laskavosti často argumentují svými dětmi a nedostatkem času.

Nemůžou jít brzy spát, protože musí uklidit kuchyň. Nemůžou si na chvíli sednout a číst si, protože musí uvařit večeři. Rozhodně nemají čas, aby si umyly vlasy nebo oholily nohy.

A přijde jim to možná i v pořádku. Dělají to všechno pro děti. Pro jejich budoucnost.

Jo, jasný, to je záslužný, ale trochu to smrdí opičí láskou, řekla bych. V jakékoliv lásce; partnerské, kamarádské i rodičovské nic nemůže fungovat na základě nerovného vztahu.

Nemůže jeden pořád dávat a druhý jenom brát.

Teď už ten příběh z mé rodiny >>> Chlapec vychovávaný babičkou, nikdy nic nemusel, vše mu bylo naservírováno na zlatém podnose přímo pod nos. Babička mu neustále vyvářela, on se nad vším ofrňoval (a to víš, jak babičky umí vařit!), ještě se k tomu pořádně musela otáčet, aby ho dostatečně zabezpečila.

A na oplátku? Na studia se raději vydal na druhý konec republiky, ale i tam ho babička dostihla – jezdila za ním na otočku!!!! několik hodin vlakem, aby mu na nádraží předala jídlo, otočila se na patě a zase jela hodiny a hodiny zpátky domů. (Zvedlas obočí?! Přeeesně!)

Po studiích se hoch sice přiblížil domovu na pouhé dvě hodiny cesty, ale nejezdí na návštěvy, nevolá, nepomáhá, ani poslat dárek na Vánoce mu za to nestojí…

A babička? Ta po celoživotním obětování se naštěstí trochu otevřela oči, přestěhovala se a začíná v rámci možností žít. Už není tak udřená. Už není tak pesimistická. Ale už jí je taky 80+.

Takhle se často obětují ženy, které se nemají dostatečně rády. Odevzdávají se, posluhují a když se jim ta vydaná energie nevrací, jsou z toho zničené.

Je samozřejmě v pořádku pomáhat ostatním a dělat jim radost. Stejně tak v pořádku je ji ale dělat sobě a rozpoznat, kdy je toho na tebe už moc.

Pozoruju to často sama na sobě. Když jsem přetažená a nevím, kde mi hlava stojí, tak nemám náladu. Nemám náladu na „pitomý“ vtípky. Nemám náladu a sílu ustát řev mého syna. Takže on řve. Já řvu. Partner řve, ať neřvu. Úplná domácí idylka. A většinou dost zbytečná. Pramení totiž z toho, že jsem se nedokázala včas zastavit a dosytit.

Když budeš k sobě laskavá, nestane se ti, že tě nekdo natlačí do věcí, které se ti nelíbí. Nebudeš padat vyčerpáním na hubu. Nebudeš se stresovat neumytým nádobím, zatímco si budeš hovět při tlumeném světle ve vaně. Dovolíš si jen tak sedět a dívat se z okna, pít čaj a dýchat. Snídat v klidu, aniž bys u toho zírala na blikající displej telefonu a hltala informace o tom, co zrovna snídá která celebrita a ještě se u toho cítila špatně, že ona sedí v restauraci a na zdobném talíři má Vejce Benedikt a ty sis jenom namazala rohlík medem.

Být k sobě laskavá znamená sytit svoji vnitřní energii. Nesahat do svých energetických zásob.

Když jenom dáváš a dáváš, tak se brzy rozdáš a co zbyde pro tebe? Budeš vyšťavená, unavená a nervózní. Začneš tu energii doplňovat zvenčí – litry kafe nebo kily čokolády. To je ale začarovaný kruh, který nevydrží dlouho.

Můžeš to totiž dělat i jinak:

• Klidně můžeš jít spát dřív.
• Večeři objednat nebo si dát chleba.
• Můžeš si občas koupit to, co se ti líbí, i když to nutně nepotřebuješ.
• Můžeš říct ne nebo nezvednout telefon, když se ti to nehodí.
• Můžeš nechat přes noc nepřeskládanou myčku.
• Můžeš odmítnout středeční sex.

To je kouzlo sebe-laskavosti. Zastavit se a zjistit, co bych teď nejvíc potřebovala, abych byla v pohodě. Být všímavá a vnímavá. Tady a teď. Bez myšlenek na to, co tě čeká a nemine. Stejně to jednou všechno pomine.

Proč je tedy sebe-laskavost tak životně důležitá? Protože když se včas nezastavíš a nebudeš si život užívat, starat se o sebe, být vědomá a spokojená, tak ve skutečnosti nikdy nebudeš žít, ale přežívat – ve stresu a nervozitě. A i když třeba otevřeš jednou oči, může ti být 80 a zjistíš, že ti pomalu ujíždí vlak…

A taky – pokud k sobě nebudeš hodná a naplněná, nemůžeš ani nic hodnotného předávat ostatním.

Myslíš, že si partner raději vydupe středeční sex, i když to bude trochu zavánět nekrofilií, protože tam budeš ležet jak mrtvola nebo si raději počká na čtvrteční odpočatou a energií nabitou sexy divošku?

Buď divoška! Přihlas se do Sebelaskavého máje, který tě ukotví ve tvé jedinečnosti a sebe-laskavosti.

Ty si to zasloužíš!