Smrádek, ale teploučko!

Ahoj krásko,

určitě znáš pořekadlo „smrádek, ale teploučko“. 

Používá se to v případě, kdy je člověk „zaseklý“ na jednom místě, které ho sice extra nenaplňuje, ale je to pohodlné. Pohodlnější, než se o něco snažit, přemýšlet, řešit.

Občas je tohle teploučko potřeba, zvlášť po bouřlivém období nebo období nějaké nejistoty, kdy fakt nutně potřebuješ nějaký klidný přístav, nějakou jistotu a pevnou půdu pod nohama. To je naprosto v pořádku.

Problém akorát nastává, když se z toho příjemného teploučka stane spíše smrádeček, ve kterém jsi z pohodlnosti zakotvila, už ti nic nepřináší, spíše tě dusí a ty neslyšíš nebo nechceš slyšet volání moře a opět napnout plachty a vyplout za novým dobrodružstvím.

… můžeš si poslechnout jako YT video…

…jako podcast na Spotify…

#1 7 Smrádek, ale teploučko! – Nevaž se, rozzař se | Podcast ve Spotify

…nebo číst dál…

Vykročení ze své komfortní zóny je často nepohodlné a mozek ti začne předhazovat, proč to raději nedělat. Říkat ti co blbneš, co ti tady chybí. Vždyť nevíš co tě čeká. Víš vůbec, co všechno se může stát.

Tak zůstaneš sedět a čekáš, ale pak najednou začneš být nějaká bez energie. Smutná. Skleslá. Nic tě nebaví. Radost ze života se vytrácí. Začneš být protivná i sama sobě.

Nemusíš to změnit tím, že vylezeš osmitisícovku nebo skočíš bungee jumping. On ten adrenalin v těle zvedne i mírné vykročení z komfortní zóny, kdy se například osmělíš a napíšeš kamarádce z dětství, kterou jsi dvacet let neviděla. Zapíšeš se na kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou, protože tě to vždycky zajímalo. Obnovíš si řidičák, pokud jsi už deset let nesedla za volant.

Uděláš krok k nějaké životní změně. I malá změna totiž můžeš spustit ve tvém životě velké věci. Budeš spokojená, na sebe pyšná. Začneš zkoušet jiné věci, plnit si větší sny. Třeba zjistíš, že bys chtěla žít úplně jinak a ukáže se ti i jak a co je to, co ti přináší spokojenost v životě.

To ale nezjistíš, pokud sedíš se založenýma rukama a čekáš. Na zázrak. Což jasný, je to pohodlnější. Často ale toužíme po změně, která sama od sebe nepřijde. Když totiž nic nezměníš, tak se nic nezmění.

A když setrváváš moc dlouho na jednom místě,  tak se nebudeš nikdy posouvat směrem ke svému cíli.

Lidská mysl touží po občasném nepohodlí. Nastartuje tě to. Nabudí. Endorfiny následně vyplaví.

Já jsem se teď po 2,5 letech na mateřský začala socializovat s ostatními maminkami, ehm ehm. Jo, tohle mi trochu trvalo, ale stálo to za to! Zase se mi rozšířily obzory, stávám se součástí komunity, která mi předtím chyběla.

Nemám totiž kolem sebe v blízkosti žádné kamarádky, které jsou na mateřské a pidižvíkovi bylo pár měsíců, když tu začalo dvouleté covid období. A já jsem se po tu dobu cítila fakt osamělá, protože nejsem ten typ, který se jen tak na hřišti nebo v obchodě začne s kýmkoliv vybavovat a dělat si tak kámoše. Tohle mi vlastní není. Ale to, co s tebou sdílím, je většinou i mé momentální téma.

Takže ač mi za pár měsíců rodičák končí, tak mým cílem je si vypěstovat další přátelské vazby a těch pár měsíců si fakt užít.

Takže to dělám. A chci k tomu ponouknout i tebe.

 I když ti je někde krásně teploučko, tak tě z toho smrádku může brzy rozbolet hlava. Pojď tedy do toho a opusť svou komfortní zónu.

Americký spisovatel Neale Donald Walsch řekl, že „život začíná na konci komfortní zóny“.

Ono je logické, že nemůžeš vyrůst bez toho, abys překročila svou pohodlnost – zónu pohodlí. Každý růst vyžaduje změnu a změna znamená, že se něco změní, tedy, že bude něco jinak, než je. A když se něco změní, tak se tomu musíš přizpůsobit, učit se novým věcem. A to tě rozvíjí.

• Takže se ptám – kdy ses naposledy pokusila naučit něco nového?
• Kdy jsi naposledy zariskovala?
• Kdy jsi naposledy udělala něco, do čeho se ti fakt nechtělo, ale vědělas, že ti to udělá dobře?
• Máš pocit, že bys měla nebo chtěla něco změnit? A co by to mělo být?

Zkus si ty otázky zapsat a odpovědět si na ně. Psaní ti pomůže ze sebe dostat všechny možné myšlenky a nápady. Uklidit si hezky v hlavě. Je fakt terapeutický.

Zamysli se především nad věcmi, které už dlouho odkládáš – možná proto, že jsou mimo tvou zónu pohodlí! Může to být cokoli od telefonického rozhovoru, aktualizace životopisu po exotickou dovolenou nebo nový koníček nebo aktivitu.

Prostě si tyto činnosti sepiš – a buď co nejkonkrétnější! Co můžeš udělat hned teď? Jdi a udělej to!

No šup šup, na co ještě čekáš. Já už tu nic chytrého říkat nebudu.

Dobře, ještě jedno moudro závěrem.

Básník James Allen „i když jste na správné cestě, může vás něco přejet, když na ni jen sedíte“

A taky řekl, že „lidi nepřitahujou to, co chtějí, ale to, čím jsou“.

Tak ale teď už pojď fakt na to.

PS: Patří mezi překročení tvé komfortní zóny i to, že se postavíš do své síly, když tě okolí kritizuje, častuje nejapnými poznámkami nebo narušuje tvůj osobní prostor?

Přidej se na webinář ZDARMA, kde tě naučím, jak si sebevědomě nastavit hranice, které druzí budou respektovat. >>>