Inspirace: Jak zvládnout nástrahy sendvičové generace?

Dnešní článek je z pera inspirativní třicátnice Jany Rosy Matulové, která léta pracovala jako sociální pracovnice v domově pro seniory a nyní své znalosti předává v projektu, ve kterém lidem ukazuje jak pečovat o své stárnoucí rodiče.

Své zkušenosti s námi posdílí v tématu, který se mnohých z nás týká (nebo brzy bude) – o tzv. sendvičové generaci – lidech, kteří se starají současně o své děti i staré rodiče.

Sendvičová generace

Nemocnice a také některé sociální služby propouští nyní seniory do domácí péče, aby uvolnily místa pro nemocné koronavirem. Je pravděpodobné, že se na nějakou dobu zastaví i přijímání seniorů do pobytových sociálních služeb. Z tohoto důvodu budou mnohé rodiny náhle postaveny před nutnost postarat se o své (pra)rodiče.

A tak se v této době ještě více projeví, že mnohé z nás jsou členky tzv. sendvičové generace.

Dnešní doba na nás ženy klade velké nároky. Máme být úspěšné v práci, mít svou kariéru.

K tomu být skvělé manželky i mámy. Jo a taky skvěle vypadat, zdravě vařit, mít své koníčky a čas pro sebe? Na něco jsem zapomněla?

Tlak na ženy je v této společnosti veliký. K němu se přidává tlak vnitřní, kterým na sebe tlačíme samy. Sociální sítě, které nás nutí se porovnávat s ostatními ve všech směrech, tomu nepřidávají.

Věk matek se neustále zvyšuje a s tím přichází i výzvy sendvičové generace. Nezřídka se už nyní stává, že ženy, které se starají o své nedospělé děti a jejich rodina má na krku hypotéku, musí ještě pečovat o své stárnoucí rodiče.

Tento problém bude samozřejmě se zvyšujícím se věkem matek a stárnutím populace jen narůstat. Nízká porodnost také vede k tomu, že péči často nemůžeme rozložit mezi sourozence. A přibývají rodiče i ze strany partnera. A tak se často manželé starají o více seniorů než dětí.

A pak přichází dilema. Dát rodiče do domova pro seniory? Což mimochodem také není tak jednoduché, protože domovy přijímají až ty, kteří již opravdu nejsou soběstační a nemohou zůstat doma sami. A i tak jsou domovy plné a na místo se čeká měsíce až roky.

Nebo se uskromnit a rodiče nastěhovat k sobě a pak řešit nejednoduché spolužití několika generací a téměř nulový prostor a čas pro manželský život? Manželství to zejména v malém prostoru samozřejmě zatěžuje a není to jednoduchá situace pro nikoho.

Nebo neustále přebíhat mezi svou domácností a domácností rodiče a starat se o obě.

A pak přichází další dilema, když se stav rodiče ještě zhorší a projeví se Alzheimerova demence, která je u seniorů stále častější. Odejít z práce a starat se o nesoběstačné rodiče? Příspěvek na péči vypadlý příjem nepokryje a vrátit se do práce nemusí být jednoduché. Rozhodovat se není snadné. Proto jsem napsala e-book zdarma „Jak se rozhodnout, zda je pro rodiče vhodnější domácí péče nebo péče v zařízení“

Dlouhodobě pečující jsou zatíženi hrozbou syndromu vyhoření. Zejména pokud se včas nenaučí, jak o sebe pečovat a jak efektivně odpočívat. A také říct si o pomoc.

Co je tedy v této situaci klíčové?

  • Zapojit do péče všechny členy rodiny a delegovat. Nezůstávat na to sama. A to hned pěkně od začátku. Věřte mi, jak si všichni zvyknou, že péči zvládnete sama, bude těžší to nastavit jinak. Pokud někdo ze členů rodiny bydlí daleko, může se do péče zapojit alespoň tak, že zaplatí pečovatelskou nebo jinou službu, kterou váš rodič potřebuje.
  • Zajistit si pomoc zvenku. Pečovatelskou službu nebo Hlídačky. Nevíte, jak dlouho bude péče o rodiče trvat a vy potřebujete šetřit a rozkládat síly.
  • Zapojit děti do péče o domácnost. Rozhodně jim to neuškodí, naopak budou mít dobrou průpravu do života.
  • Hlídat si čas pro sebe a pro partnerský vztah. Zajistit si někoho, kdo alespoň jednou týdně převezme péči za vás a vy si tak budete moct zajít s manželem na rande nebo s kamarádkou na kávu.
  • Naučit se říkat ne. Nemusíte být všem stále k dispozici. Hlídejte si své hranice a čas pro sebe. Pokud to chcete zvládnout, je třeba myslet i na sebe.
  • Zjednodušovat. V těchto situacích je čas dělat jen to podstatné. Asi vážně nebudete mít stále uklizeno a napečeno. To nevadí, soustřeďte se pouze na to podstatné. Smiřte se s tím, že nebude o vše a o všechny dokonale postaráno.
  • Dělat to, co vám dobíjí baterky. Ať je to jít na chvíli na vzduch na procházku, číst si, dát si vanu. Cokoliv, co vám udělá dobře.
  • Sehnat si všechny dostupné informace, které budete potřebovat a které vám ulehčí život. Zajistit si všechny dostupné služby a dávky. Na mém blogu peceosverodice.cz najdete mnoho informací, které vám pomohou při péči o seniory a to ať už jsou doma nebo v zařízení. Najdete na něm informace o dávkách, o službách i péči. Na webu najdete i e-book – komplexního průvodce – „Jak se postarat o rodiče s demencí“ a „Jak nevyhořet“. Nyní, v době karantény, jsou s 50% slevou, abych pečující v této náročné době podpořila. Informace dostupné na internetu totiž bývají často nepřehledné a pečující často ani neví, co by měli hledat a hlavně nemají čas trávit hodiny a hodiny hledáním informací nebo obíháním úřadů.

Přeji vám, ať se vám dlouhodobě daří hledat rovnováhu mezi péči o druhé a o sebe. Nezapomeňte, že pokud se zničíte, už nikomu nepomůžete. Takže myslet v prvé řadě na sebe, je v péči o ostatní velmi důležité.

Jana Rosa Matulová, www.peceosverodice.cz

Daniela Vaněčková
„Pomáhám ženám objevit to kouzlo, které se skrývá ve věku majícím trojku na začátku. Poznáváme společně éru plnou sebevědomí, elánu, tvůrčí energie, překonávání strachů a najití sama sebe. Jsem žena, která s příchodem třicítky roztáhla svá křídla a nasává plnými doušky krásy života.” Můj osobní příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou e-booku 5 důvodů, proč je překročení třicítky nejlepší fází v životě ženy. >> a zároveň e-booku Žárlivost: dobrý sluha, ale zlý pán? >> a také tištěné knihy Dvanáct měsíců před a po >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.