On se mi vůbec nevěnuje!

…slyšela jsem často z úst svých kamarádek i sebe.

Nezahrnuje mě pozorností. Jsem mu snad úplně jedno! Když mám blbý den, tak se vůbec nestará, neptá se; neví, co potřebuju… Je vám to alespoň částečně povědomé?

Myslím, že „on se mi vůbec nevěnuje“ úzce souvisí se syndromem hodné holky, kterým – troufnu si říct – do určité míry „trpí“ každá z nás (minimalizace vlastních zájmů, čekání a neustálé přizpůsobování se) a ještě je to trochu šmrncnuté syndromem princezny (udělám hačí a k vladaření mi to stačí, aneb ukaž co jsi pro mě ochotný udělat).

No a občas se stane, že jenom tak hačáme a čekáme a nic se neděje, takže začneme panikařit. V soft verzi se snažíme dotírat, prosit, navrhovat společnou aktivitu. V hard verzi si popláčeme, spíláme, nadáváme, vyčítáme… a naše hlava křičí „dyť mě nemiluje, nevšímá si mě, není pro mě ochotný nic udělat; kdych tu nebyla, tak by si toho ani nevšiml,…“

A po všem tom běsnění a lítosti vezmeme zase rozum do hrsti a snažíme se objevit ten bod, tu trhlinu, ve které vznikla v tom koloběhu všedních dní, chyba. Trhlinou číslo jedna často bývá odlet zamilovanosti a střet s realitou se všemi povinnostmi a starostmi. A tak se často stane, že ta romantika, gesta a vstřícnost tak nějak odejdou na druhou kolej.

Ale i přesto – všimli jste si jedné věci a to té, že chlapi si velmi zřídka dají vymluvit své oblíbené aktivity? Úterní fotbálky, čtvrteční tenisy, pivečko s kucíma, práci… a přes toto všechno nejede vlak, tudíž na takové to „domácí žvýkání“ nemají prostě kapacitu.

A to je ten kámen úrazu. My tu kapacitu máme nebo si ji alespoň za všech okolností zvládáme udělat. Chodit do práce, postarat se o domácnost, děti, zjistit všechny novinky na sociálních sítí, obepisovat kámošky, občas si zajít zacvičit, plánovat trávení víkendu… ale mezi tím vším myslíme i na svého partnera a nejsme si jisté, jestli on myslí i na nás.

Tak trochu totiž cítíme, že dáváme mnohem víc, než přijímáme a zapomínáme při tom na svoje sny a touhy a ti, co si je plní, nás pěkně rozčilují.

Takže co dělat, aby se vám začal zase věnovat?

Aby se více zajímal o vaše pocity, chtěl s vámi trávit mnohem víc času, přiložil doma ruku k dílu a poslal i jinou smsku, než „co bude k večeři“…

• V první řadě je potřeba se věnovat sama sobě. A vážně není sobecký mít sama sebe AŽ na prvním místě. Naopak je to mnohdy potřebný. Nečekat, až přijde „táta“ dom, abychom mohly vyskočit, chrlit na něj co se ten den událo a cpát mu večeři pod nos. Ze začátku to ocení, ale postupně se z toho bude stávat nudná rutina…
• Zapojte partnera i do péče o domácnost a děti. Ne, není to práce jenom ženy. Ani když je na mateřský. Má stejnou osmihodinovou šichtu, jako její silnější polovička. A zbytek?! No o ten se musíte podělit…
• Řekněte partnerovi co po něm chcete a jak se v jednotlivých situacích cítíte. Nejdříve ale zapátrejte v sobě, jestli to „nevěnování se“, nespustilo nějaké staré bolístky.
• Užívejte si spolu života. Pokud vás trápí, že nevymýšlí žádné společné aktivity, navrhněte, že ten a ten den nebo víkend je v jeho režii a že se moc těšíte, co spolu podniknete.

Základem je nějaký druh asertivní komunikace. Jo, to je něco, co my ženy extra neumíme. Za nás mluví spíše slzy, na které pro jistotu neslyší chlap. Ale je dobré se občas překonat a jasně komunikovat to, v čem je problém. Uvidíte, že pokud se s chlapem mluví narovinu a bez zbytečných emocí, tak jeho levá hemisféra ty informace začne lépe zpracovávat a hodí do oběhu alespoň částečně tu pravou… a tradáááá – bude tu chlap s celým mozkem! (to je samozřejmě vtip :) )

Možná si říkáš, proč zrovna ty bys měla měnit ty komunikační vzorce atd. No protože ty jsi zřejmě ta, co jí lhostejné partnerovo chování trápí. On má jistě pocit, že je všechno v naprostém cajku. A taky – žena bývá ve vztahu tím krkem, který při správném tréninku umí tou mužovou hlavou velmi dobře otáčet k obecné spokojenosti… :)

No a co když zjistíš, že máš doma naprostého ignoranta, pro kterého jsou vlastní aktivity a pohodlnost důležitější, než cokoliv jiného a péče o vztah mu absolutně nic neříká?! Pokud jsi zkusila úplně všechno, potom si zahraj na vědmu a podívej se do budoucnosti.

• Jak by vypadala tvá budoucnost, kdybyste jeli neustále tímto stejným směrem?
• Jak vypadá tvá vysněná budoucnost?
• Lze jí dosáhnout s tímto mužem?
• Co pro to oba musíte udělat?

A potom na tom začněte makat, protože bez práce nejsou koláče… No a pokud uznáš, že si ty koláče zasloužíš jenom ty?! Tak pak je možná na čase sbalit Honzovi raneček s posledníma buchtama od tebe a poslat ho objevovat svět… Nebo?! … ;-)